Kdo napsal Bibli


 

BIBLE A SOUČASNOST

 

    (Kdo napsal Bibli)?


Žijeme na počátku třetího tisíciletí a naše pozemská technika proniká do stále vzdálenějšího vesmíru. Přestože cíle jednotlivých akcí bývají rozdílné, jejich společným jmenovatelem zůstává nalezení mimozemského života.

To se nám ale přes veškeré úsilí a vynaložené prostředky stále nedaří, a tak se nabízí otázka, zda pátráme na správném místě. Vše totiž napovídá tomu, že cestu do kosmu nenalezneme pomocí techniky, ale pomocí filozofie.


Hypotézy, zabývající se možností života ve vesmíru, jsou dnes převážně založeny na předpokladu, že život a vědomí jsou pouze náhodnými výsledky působení mnoha náhodných činitelů během náhodných fyzikálních procesů. Tím je ale řečeno, že k jeho vzniku je třeba mimořádně šťastné shody okolností, a že je vždy jedinečný.

Je to omyl. Ve vesmíru je mnohem více života, než se my lidé domníváme. Lze totiž dokázat, že na Zemi byly podmínky pro existenci života vytvořeny záměrně, a to nejen s cílem osídlit tuto planetu, ale také rozšířit společenství našich stvořitelů.


A právě tyto skutečnosti popisuje mnohými sice uctívaná, dosud ale nepochopená kniha. Tou knihou je Bible. (Dobré je používat tzv. Bibli Kralickou i Bibli ekumenickou).

Knihy Starého a Nového zákona totiž tvoří soustavu racionálních informací, jejichž logika umožňuje sledovat nejen vznik a následnou kultivaci člověka, ale odhaluje dosud neznámé souvislosti a nepřesně přeložené výrazy.


Takové tvrzení sice vzbuzuje zpočátku pochybnosti, ale stačí číst Bibli bez nánosu předsudků, abychom se seznámili jak s dosud neznámou minulostí lidstva, tak dokonce i s jeho budoucností. Opakovaně totiž vysvětluje naše skutečné postavení ve vesmíru a poukazuje na nutnost změny současného hodnotového systému lidstva.

Nalezneme zde dokonce i zdůvodnění a popis zániku současné formy pozemského života a jeho následné transformace.


Zůstává však otázka, kdo Bibli napsal. Vypovídající hodnota sdělovaných informací totiž jednoznačně vylučuje, že se jedná o báje starých Hebrejů, nebo že by ti, pod jejichž jmény jsou jednotlivé knihy uvedeny, chápali co píší.


Nejasností ve výkladu Starého zákona si povšimli už někteří badatelé v minulosti, protože v překladu ekumenické Bible, vydané v bývalém Československu roku 1985, se například uvádí toto:


Moderní bádání navazuje na dílo francouzského lékaře Jeana Astruca /1753, který usoudil podle rozličného označení Bůh a Hospodin v Genezi, že tu jde o sloučení dvou původně samostatných pramenů spolu se zlomky různých dalších pramenů. Tato teorie byla v následujících stoletích rozšířena i na ostatní knihy Mojžíšovy a zčásti též na další části Starého zákona.

Mnohé závěry byly časem korigovány, ale v jádře stále platí.

Konec citátu.
 
A právě ta skutečnost, že za termíny BŮH a Bůh Izraele nebyly rozpoznány dvě samostatné osobnosti, vedla k naprosto chybné interpretaci Starého i Nového zákona.